Numismatika, donedávna definovaná jako pomocná věda historická zabývající se studiem vzniku, vývoje a poslání peněz a jim příbuzných předmětů (nouzových platidel, účelových známek a medailí) jako prostředků směny a uchovatelů hodnot v dějinných, hospodářských i sociálních souvislostech, je dnes řazena mezi základní vědy historické. Jejích metod a výsledků jejich aplikace v rámci numismatiky přebírá vedle historie i řada ostatních vědních oborů jako ekonomie, sfragistika či genealogie. Stejnou měrou i numismatika přejímá k využití a někdy dokonce i za vlastní vědecké metody jiných vědních oborů. S výhodou aplikuje poznatky technických oborů - fyziky, chemie, matematiky, metrologie a strojírenství. Toto pouto není nelogické, uvážíme-li, že primární předmět zájmu numismatiky - mince, respektive bankovky či účelové známky a jejich zhotovení bylo ve své době samo fenoménem technickým.
Numismatika, rigorózně definováno, je nauka o kovových penězích.
Pod označením numismatika se však také zahrnují příbuzné obory:
- Notafilie - nauka o papírových platidlech;
- Faleristika - nauka o řádech a vyznamenáních;
Vedle nich jsou s numismatikou těsně spjaty interní obory studující:
- účelové známky (známky na pivo, chléb, atd.),
- nouzová platidla (poukázky obchodníků z krizových období, nouzové poukázky židovských geth - Terezín - a zajateckých táborů, atd.),
- medaile (pamětní, náboženské, školní, atd.).
Jiná definice numismatiky už tuto nechápe jako vědu ale přijímá ji jako prosté označení pro sběratelskou činnost.