Stručný přehled vývoje českého mincovnictví

Kořeny vývoje českého mincovnictví sahají hluboko do minulosti.

*  V předmonetárním období se pozvolna formují ustálené prostředky směny, jež později nazýváme všeobecnými ekvivalenty. Je patrný přechod od naturální směny k obchodům realizovaným prostřednictvím předmětů, které byly k účelu symbolického vyjádření hodnot speciálně upraveny - kamenné kruhové destičky, bronzové kroužky, nebo sekerovité hřivny. Kovové peníze však na svoje uplatnění ještě teprve čekaly.

*  Období keltského mincování bývá často řazeno k předchozímu časovému úseku, avšak výroba prvních skutečných - ražených - mincí podle příkladu vyspělého antického světa a realizace obchodů s jejich využitím zasluhuje této periodě zvláštního postavení v ekonomických dějinách českých zemí. Kontinuita nastoupeného vývoje byla však přerušena odchodem Keltů a nové slovanské obyvatelstvo poznává vlastní mince až o celých deset století později.

*  K ražbě vlastních mincí dospěl mladý přemyslovský stát až ve druhé polovině 10. století. Kolem roku 970 se nechal kníže Boleslav I. inspirovat vzorem západních sousedů a zarazil první již vskutku českou minci - stříbrný denár. Následující období let ~970 až 1300 nazýváme podle měnové jednotky denárovým obdobím. V průběhu 12. a 13. století však přestával v zrnu upadající denár krýt potřeby stále se rozvíjejícího obchodu a proto byl nahrazen brakteátem. Brakteát byl sice mincí stále ještě denárového charakteru, současníci jej stále nazývali denárem, ale vnější podobou a svojí hodnotou se od původních denárů výrazně lišil.

*  Pro nepraktičnost v běžném obchodě ustoupil brakteát zakrátko hodnotnější a pečlivě - v intencích středověké heraldiky - provedené minci - pražskému groši. Podnětem k zahájení nové etapy ve vývoji českého mincovnictví - grošového období - byl objev kutnohorského rudného bohatství a politickoekonomická expanze českého státu, na níž se záhy pražský groš výraznou měrou podílel. Epizoda grošového období trvala téměř 250 let. Až neochota českých stavů k pomoci Ferdinandu I. v tzv. šmalkaldské válce zakončila v roce 1547 ražbu peníze věčného - pražského groše. Do tohoto období spadá k roku 1325 i zaražení prvních českých zlatých mincí - florénů.

*  Prudký rozvoj evropského obchodu si v průběhu 14. století vynutil emise zlatých - mezinárodně platných a uznávaných platidel. Světová produkce zlata však již koncem 15. století přestávala krýt jeho potřebu a proto se začaly vydávat ekvivalenty zlatého dukátu ve stříbře. České země zasáhly výrazně do evropského hospodářského vývoje již na samém počátku tolarového období, když dali nové hrubé stříbrné minci název. Tolar nese své jméno podle jáchymovských mincí hrabat Šliků, vydávaných od roku 1519 jako odraz bohatých rudných nalezišť na východních svazích Krušných hor. De facto zahrnuje tolarové období měnový vývoj v českých zemích až do vzniku rakouské měny v roce 1857.

*  Zvláštní etapa tolarového období - období tzv. konvenční měny - byla zahájena uzavřením měnové konvence mezi Rakouskou monarchií a sousedním Bavorskem v roce 1753. Tento úsek je spojen s vydáním prvních kreditních platidel v r. 1760, s unifikací vnější podoby mincí, ale i s koncem samostatného historického vývoje českého mincovnictví, kdy po přechodném uzavření poslední pražské mincovny v roce 1784 byla tato definitivně zrušena s přechodem k rakouskému měnovému systému v r. 1857.

*  Období rakouské měny trvalo na našem území až do roku 1892.

*  V roce 1892 vystřídala rakouský zlatý nová měnová jednotka - koruna, podle níž je celý měnový systém Rakousko-Uherska pojmenován měnou korunovou.

*  Po skončení I. světové války převzala nově vzniklá Československá republika jako jediná z nástupnických států i korunový systém. Vývoj mladé samostatné republiky nebyl však ani v tomto ohledu nikterak jednoduchý. Definitivní oddělení měny bylo provedeno okolkováním bankovek a vydání prvních oběžných mincí a bankovek muselo ještě několik měsíců počkat. S obdobím prvorepublikové měny je spojeno i vydávání populárních svatováclavských dukátů. Následující nelehká válečná léta nepřispěla ani ke konsolidaci měny, ba právě naopak. Poúnorový vývoj československé měny - zejména měnová reforma z r. 1953 je spojena s následným dlouhotrvajícím finančním úpadkem.

*  Ustavení samostatné České republiky v r. 1993 mělo za následek vznik české koruny.

To je ve zkratce průřez bohatou historií českého mincovnictví, na němž by měly být patrny hlavní periody měnového vývoje českých zemí, jež jsou zároveň odrazem vývoje celoevropského. Předmětem sbírky popsané v následujícím katalogu jsou přitom mince z českého území (Keltové-Bójové) a dále mince českého státu (od poloviny 10. století) a z českých mincoven (Praha, Kutná Hora, Jáchymov, Č. Budějovice)